|
|
Logistické zóny na okraji Prahy: důvody vzniku a důsledky pro metropolitní rozvoj
Žežulka, Martin ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Nemeškal, Jiří (oponent)
Suburbánní rozvoj Pražského metropolitního regionu byl v posledních dvaceti letech poznamenán vznikem rozsáhlých logistických a distribučních zón s majoritní koncentrací komerčních funkcí typu dopravy, skladování, logistiky a distribuce zboží. Diplomová práce předkládá tyto komerční zóny jako jeden druh suburbánního prostoru, třebaže (re) produkovaného fragmentarizovaně na území řady obcí pražského zázemí. Takto pojaté teoretické uchopení umožňuje komplexní zhodnocení významů a důsledků výstavby a provozu logistických zón nejen pro dotčené obce, ale také pro celý metropolitní region. Empirická část zahrnuje kvalitativní i kvantitativní metody. Zachycuje a hodnotí zkoumanou problematiku nejprve analýzou proudů pracovní dojížďky a poté analýzou geografie cílových destinací toků zboží. A to na podkladu reprezentací a percepcí dopadů provozu logistických zón na dotčené obce. Právě obce v zázemí Prahy změnily územní plány ve prospěch velkoplošné výstavby. Důsledky takového využití ploch jsou však patrné na úrovni celého metropolitního areálu. V závěrečné diskusi práce naznačuje možnosti rozvoje zázemí Prahy, vedoucího k alespoň částečné eliminaci nežádoucích efektů spojených s velkoplošnou (industriální) výstavbou. Klíčová slova: logistická a distribuční centra, Pražský metropolitní region, toky zboží,...
|
|
|
Flexibilita a lokalizace práce v Česku 1991-2011: analýza prostorových aspektů
Svoboda, Peter ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Szczyrba, Zdeněk (oponent) ; Květoň, Viktor (oponent)
Flexibilita a lokalizace práce v Česku 1991-2011: analýza prostorových aspektů Pracovní proces, jeho uspořádání a důsledky byly a jsou neodmyslitelnou součástí vývoje společnosti v prostoru. Práce jako významný faktor formující prostor se dostává do zájmu sociální geografie přinejmenším od doby průmyslové revoluce, jenž vedla k prostorové neshodě místa bydliště a místa pracoviště. Proces sociální transformace společně s makroekonomickými změnami působícími na postsocialistické země a masový rozvoj mobilních informačních a komunikačních technologií v porevolučním období podnítil výraznou proměnu lokalizace práce a diferenciaci forem práce, která se stala méně ukotvená v časovém, prostorovém i funkčním pojetí. Tato proměna vedla k nepravidelnosti prostorových pohybů souvisejících s dojížďkou do práce na jedné straně a její delokalizaci, či vymizení z prostoru fyzického a přesun do prostoru virtuálního na straně druhé. Právě dojížďka do práce a vztahy mezi bydlištěm a pracovištěm se řadí k zásadním tématům albertovské sociální geografie. Problematice neukotvenosti práce však nebyla v domácí literatuře věnovaná dostatečná pozornost. Cílem předložené dizertační práce je porozumět vztahu mezi mobilitou práce a jejími atributy, ve smyslu (de)lokalizace a flexibility práce a městským prostředím. Důraz je...
|
|
|
Flexibilita a lokalizace práce v Česku 1991-2011: analýza prostorových aspektů
Svoboda, Peter
Flexibilita a lokalizace práce v Česku 1991-2011: analýza prostorových aspektů Pracovní proces, jeho uspořádání a důsledky byly a jsou neodmyslitelnou součástí vývoje společnosti v prostoru. Práce jako významný faktor formující prostor se dostává do zájmu sociální geografie přinejmenším od doby průmyslové revoluce, jenž vedla k prostorové neshodě místa bydliště a místa pracoviště. Proces sociální transformace společně s makroekonomickými změnami působícími na postsocialistické země a masový rozvoj mobilních informačních a komunikačních technologií v porevolučním období podnítil výraznou proměnu lokalizace práce a diferenciaci forem práce, která se stala méně ukotvená v časovém, prostorovém i funkčním pojetí. Tato proměna vedla k nepravidelnosti prostorových pohybů souvisejících s dojížďkou do práce na jedné straně a její delokalizaci, či vymizení z prostoru fyzického a přesun do prostoru virtuálního na straně druhé. Právě dojížďka do práce a vztahy mezi bydlištěm a pracovištěm se řadí k zásadním tématům albertovské sociální geografie. Problematice neukotvenosti práce však nebyla v domácí literatuře věnovaná dostatečná pozornost. Cílem předložené dizertační práce je porozumět vztahu mezi mobilitou práce a jejími atributy, ve smyslu (de)lokalizace a flexibility práce a městským prostředím. Důraz je...
|
|
|
Flexibilita a lokalizace práce v Česku 1991-2011: analýza prostorových aspektů
Svoboda, Peter
Flexibilita a lokalizace práce v Česku 1991-2011: analýza prostorových aspektů Pracovní proces, jeho uspořádání a důsledky byly a jsou neodmyslitelnou součástí vývoje společnosti v prostoru. Práce jako významný faktor formující prostor se dostává do zájmu sociální geografie přinejmenším od doby průmyslové revoluce, jenž vedla k prostorové neshodě místa bydliště a místa pracoviště. Proces sociální transformace společně s makroekonomickými změnami působícími na postsocialistické země a masový rozvoj mobilních informačních a komunikačních technologií v porevolučním období podnítil výraznou proměnu lokalizace práce a diferenciaci forem práce, která se stala méně ukotvená v časovém, prostorovém i funkčním pojetí. Tato proměna vedla k nepravidelnosti prostorových pohybů souvisejících s dojížďkou do práce na jedné straně a její delokalizaci, či vymizení z prostoru fyzického a přesun do prostoru virtuálního na straně druhé. Právě dojížďka do práce a vztahy mezi bydlištěm a pracovištěm se řadí k zásadním tématům albertovské sociální geografie. Problematice neukotvenosti práce však nebyla v domácí literatuře věnovaná dostatečná pozornost. Cílem předložené dizertační práce je porozumět vztahu mezi mobilitou práce a jejími atributy, ve smyslu (de)lokalizace a flexibility práce a městským prostředím. Důraz je...
|
|
|
Flexibilita a lokalizace práce v Česku 1991-2011: analýza prostorových aspektů
Svoboda, Peter ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Szczyrba, Zdeněk (oponent) ; Květoň, Viktor (oponent)
Flexibilita a lokalizace práce v Česku 1991-2011: analýza prostorových aspektů Pracovní proces, jeho uspořádání a důsledky byly a jsou neodmyslitelnou součástí vývoje společnosti v prostoru. Práce jako významný faktor formující prostor se dostává do zájmu sociální geografie přinejmenším od doby průmyslové revoluce, jenž vedla k prostorové neshodě místa bydliště a místa pracoviště. Proces sociální transformace společně s makroekonomickými změnami působícími na postsocialistické země a masový rozvoj mobilních informačních a komunikačních technologií v porevolučním období podnítil výraznou proměnu lokalizace práce a diferenciaci forem práce, která se stala méně ukotvená v časovém, prostorovém i funkčním pojetí. Tato proměna vedla k nepravidelnosti prostorových pohybů souvisejících s dojížďkou do práce na jedné straně a její delokalizaci, či vymizení z prostoru fyzického a přesun do prostoru virtuálního na straně druhé. Právě dojížďka do práce a vztahy mezi bydlištěm a pracovištěm se řadí k zásadním tématům albertovské sociální geografie. Problematice neukotvenosti práce však nebyla v domácí literatuře věnovaná dostatečná pozornost. Cílem předložené dizertační práce je porozumět vztahu mezi mobilitou práce a jejími atributy, ve smyslu (de)lokalizace a flexibility práce a městským prostředím. Důraz je...
|
|
|
Vývojové tendence lokalizace práce v pražském metropolitním regionu: suburbanizace kvartérních funkcí
Klíma, Petr ; Svoboda, Peter (vedoucí práce) ; Němec, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem lokalizace pracovních příležitostí v pražském metropolitním regionu a soustředí se na suburbanizaci kvartérních funkcí. Cílem předložené práce je analyzovat vývoj počtu pracovních příležitostí v jednotlivých částech pražského metropolitního regionu a zjistit, zda v pražském metropolitním regionu dochází k suburbanizaci kvartérních funkcí a zhodnotit významnost tohoto trendu ve smyslu počtu pracovních příležitostí v nových vědecko-výzkumných institucích. Mezi dílčí cíle diplomové práce je zařazeno zhodnocení struktury pracovních příležitostí ve vědecko-výzkumných institucích a zhodnocení potenciálu pro vznik propojení se soukromou sférou, které by mohlo vytvořit ekonomická centra nižšího řádu v zázemí pražského metropolitního regionu. Dalším dílčím cílem bylo zjistit, zda v souvislosti s novými vědecko-výzkumnými centry dochází ke změnám sociální struktury zázemí a ke zvýšení nároků na technickou, dopravní a sociální infrastrukturu. K analýze jsem použil data o pracovní dojížďce ze sčítání obyvatel z let 2001 a 2011, data o počtu zaměstnanců vědecko-výzkumných institucí ze Středočeského inovačního centra a dotazníkové šetření, které se uskutečnilo mezi zaměstnanci nových vědecko-výzkumných center lokalizovaných v zázemí pražského metropolitního regionu. V...
|
host ::
RSS.